Hokejový slovník

Zápas se hraje na tři třetiny po 20 minutách čistého času - hodiny se zastavují při každém přerušení. Mezi třetinami jsou zpravidla patnáctiminutové přestávky, během kterých se upravuje led. Reálně tak zápas trvá kolem dvou a půl hodiny.

Každá hra i každé přerušení začíná vhazováním: rozhodčí vhodí puk mezi dva soupeřící hráče na jednom z devíti bodů pro vhazování. Kde se vhazuje, určují pravidla podle toho, proč byla hra přerušená.

Hokej je jediný velký sport, kde se střídá přímo během hry. Pětice hráčů v poli se mění zhruba po 40–60 sekundách - proto může být tempo od první do poslední minuty tak vysoké.

Statistika produktivity hráče: součet gólů a asistencí. Na každém gólu se mohou bodově podílet až dva nahrávající. Tři góly jednoho hráče v zápase se označují jako hattrick.

Když tým vystřelí puk ze své poloviny hřiště za soupeřovu brankovou čáru, aniž by se puku někdo dotkl, jde o zakázané uvolnění. Hra se přeruší a vhazuje se v obranném pásmu provinivšího se týmu - který navíc nesmí vystřídat unavenou pětku. Tým hrající v oslabení uvolňovat smí.

Útočící hráč nesmí přejet modrou čáru do útočného pásma dřív než puk. Pokud se to stane, rozhodčí hru přeruší, případně nechá výhodu zaniknout tím, že útočníci pásmo opustí. Vhazuje se pak ve středním pásmu.

Skončí-li zápas v základní hrací době nerozhodně, následuje prodloužení hrané systémem „náhlé smrti“ - první gól okamžitě rozhoduje. Na mezinárodních turnajích se prodloužení hraje ve formátu tři na tři; jeho délka se liší podle fáze turnaje (ve skupině bývá kratší, ve finále delší).

Pokud nerozhodne ani prodloužení, přijdou na řadu nájezdy: střelci jeden po druhém najíždějí sami na brankáře. Výsledek zápasu rozhodnutého v prodloužení nebo nájezdech se ve statistikách označuje zkratkou PP (po prodloužení), respektive SN (po samostatných nájezdech).

Tým, který v závěru prohrává, může brankáře odvolat a poslat na led šestého hráče do pole. Získá tím přesilovku v poli - ale riskuje gól do prázdné branky.

Sporné góly posuzuje videorozhodčí. Trenéři mají navíc k dispozici výzvu (challenge) - mohou nechat přezkoumat například ofsajd před gólem nebo nedovolené bránění brankáři. Neúspěšná výzva ale znamená trest pro tým, který ji vyvolal.

Nejčastější trest - za hákování, podražení, sekání, nedovolené bránění a podobné přestupky. Potrestaný hráč jde na trestnou lavici a jeho tým hraje dvě minuty v oslabení. Pokud soupeř v přesilovce skóruje, menší trest končí.

Za hrubé fauly, například napadení nebo krosček s ohrožením zdraví. Trvá celých pět minut bez ohledu na počet obdržených gólů a často ho doprovází osobní trest do konce utkání.

Když je potrestaný jeden tým, hraje soupeř přesilovku (5 na 4, případně 5 na 3). Přesilovkové formace patří k nejdůležitějším zbraním moderního hokeje - a úspěšnost přesilovek často rozhoduje celé turnaje.

Pokud je hráč ve zjevné gólové šanci faulovaný zezadu, může rozhodčí nařídit trestné střílení - samostatný nájezd na brankáře ještě během zápasu.

Na MS hraje 16 týmů rozdělených do dvou skupin po osmi. Každý tým odehraje sedm zápasů ve skupině, nejlepší čtyři z každé skupiny postupují do čtvrtfinále. Dál už se hraje klasické play-off: čtvrtfinále, semifinále, zápas o bronz a finále.

Vítězství v základní hrací době je za 3 body, výhra v prodloužení či nájezdech za 2, prohra v prodloužení či nájezdech za 1 a porážka v základní hrací době za 0. Proto se i v závěru vyrovnaného zápasu vyplatí hrát na vítězství v šedesáti minutách.

Celosezónní série turnajů evropských hokejových velmocí, na které Česko pravidelně startuje. Slouží především k přípravě a testování hráčů před vrcholem sezóny; hraje se na podzim, v prosinci a na jaře.

Poslední týmy elitní skupiny MS sestupují do nižší divize a nahrazují je vítězové divize I. Elitní šampionát se tak každý rok částečně obměňuje.